Министар за људска и мањинска права и друштвени дијалог Томислав Жигманов честитао је председнику Националног савета чешке националне мањине Јарославу Хоцу, институцијама и припадницима чешке заједнице у Републици Србији 28. март, Дан образовања Чеха.
Празник је установљен у знак сећања на дан рођења Јана Амоса Коменског (1592-1670) који је био један од најпознатијих и најутицајнијих педагога у Европи и реформатор школства. Његове педагошке, дидактичке и методичке идеје биле су познате и прихваћене скоро у целој Европи у тадашње време. Уредио је школске системе у многим европским земљама, тј. организовао их је и реформисао према својим педагошким замислима.
Коменски је веома велики значај придавао васпитању и сматрао је да васпитање треба да траје целог живота. Најважнија је основна школа, или како је он назива – школа матерњег језика. Она треба да је општеобразовна, свако треба да је заврши, без обзира чиме ће се бавити и да ли ће наставити школовање или не.
Сматрао је да се у раду школе, у настави и васпитању, треба придржавати природних закона. У учењу треба ићи од лакшег ка тежем, од једноставнијег ка сложенијем, треба водити рачуна о узрасним могућностима ученика, све што учи – ученик мора и да види и да упозна.
Коменски је још у 17. веку утврдио како треба да изгледа настава у школи. Неки од тих принципа важе и данас. На пример: наставу треба организовати по школским годинама, данима, часовима, разредима и предметима. То је тзв. разредно-предметно-часовни систем. Он се у школству одржао више од 350 година.
Према последњем попису становништва из 2022. године, у Србији живи 1.317 Чеха. Чешка заједница живи у местима на подручју Општине Бела Црква (Бела Црква, Чешко Село, Крушчица и др.) и околним општинама (место Гај у Општини Ковин, место Велико Средиште и Вршац у Општини Вршац), а знатан број живи и у Београду и нешто мање у Новом Саду, док је остатак разасут по Војводини.
Према религиозном опредељењу, Чеси у Србији су већином католици, а мањим делом евангелисти. Чешки језик је у Републици Србији у службеној употреби само у општини Бела Црква (уз српски, румунски и мађарски језик).
О правима чешке националне заједнице у Републици Србији у области културе, образовања, информисања, те службене употребе језика и писма брине Национални савет чешке националне мањине, самоуправно тело са седиштем у Белој Цркви.
Пре две године је, у присуству тадашњег чешког председника Милоша Земана, свечано отворен обновљени „Чешки дом“ у Београду, саграђен давне 1928. године. У овом здању тада су били Чешка основна школа, библиотека са читаоницом, друштвене просторије, станови за учитеље, а одржавали су се и велелепни балови и друге забаве па је ово место било омиљено стециште многих Београђана. Након Другог светског рата здање је национализовано, а одлуком председника Александра Вучића је враћено заједници Чеха у Београду те средствима Републике Србије и обновљено.
Власти у Републици Србији, Аутономној покрајини Војводини те јединицама локалне самоуправе у којима живе припадници чешке националне заједнице и даље ће посвећено радити на обезбеђивању предуслова да Чеси, као и све друге националне мањине у Републици Србији, наставе да развијају своје националне институције и бољи живот припадника своје заједнице.
Ministr Žigmanov blahopřál českému národnímu společenství 28. března, na Den českého školství
Ministr pro lidská práva a práva menšin a sociální dialog Tomislav Žigmanov poblahopřál předsedovi Národní rady české národnostní menšiny Jaroslavu Hocovi, institucím a členům české komunity v Srbské republice 28. března, ke Dni českého školství.
Svátek byl založen na památku narozenin Jana Amose Komenského (1592-1670), který byl jedním z nejznámějších a nejvlivnějších pedagogů v Evropě a reformátorem školství. Jeho pedagogické, didaktické a metodologické myšlenky byly známy a přijímány téměř v celé tehdejší Evropě. Organizoval školské systémy v mnoha evropských zemích, t. j. organizoval a reformoval je podle svých pedagogických představ.
Komenský přikládal vzdělání velký význam a věřil, že vzdělání má trvat celý život. Nejdůležitější je základní škola, nebo jak tomu říká – škola mateřského jazyka. Mělo by to být všeobecné vzdělání, měl by si ho absolvovat každý, bez ohledu na to, co dělá nebo jestli se dál vzdělává nebo ne.
Věřil, že při práci školy, při vyučování a výchově je třeba dodržovat přírodní zákony. Při učení by se mělo jít od jednoduššího ke složitějšímu, od jednoduššího ke složitějšímu, měl by se brát ohled na věkové možnosti žáka, na vše, co se učí – žák musí vidět i poznat.
Komenský ještě v 17. století určil, jak má vypadat školní vyučování. Některé z těchto zásad platí dodnes. Například: výuka by měla být organizována podle školního roku, dne, hodiny, ročníku a předmětu. To je tzv. systém třída-předmět-hodina. Ve školách je udržována více než 350 let.
Podle posledního sčítání lidu z roku 2022 žije v Srbsku 1317 Čechů. Česká komunita žije místy v obci Bela Crkva (Bela Crkva, Češko Selo, Kruščica atd.) a okolních obcích (místo Gaj v obci Kovin, místo Veliko Srediste a Vršac v obci Vršac), značný počet žije také v Bělehradě a o něco menší počet v Novém Sadu, zatímco ostatní jsou roztroušeny po Vojvodině.
Z hlediska náboženské příslušnosti jsou Češi v Srbsku většinou katolíci, menší podíl tvoří evangelíci. Čeština se v Srbské republice oficiálně používá pouze v obci Bela Crkva (společně se srbštinou, rumunštinou a maďarštinou).
O práva českého národnostního společenství v Srbské republice v oblasti kultury, vzdělávání, informací a úředního užívání jazyka a písma se stará Národní rada české národnostní menšiny, samosprávný orgán se sídlem v Belé Crkvě.
Před dvěma lety byl za přítomnosti tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana slavnostně otevřen zrekonstruovaný „Český dům“ v Bělehradě, postavený již v roce 1928. V této budově pak sídlila česká základní škola, knihovna s čítárnou, společenské místnosti, byty pro učitele, pořádaly se zde velkolepé plesy a další zábavy, díky nimž se toto místo stalo oblíbeným místem setkávání mnoha Bělehradčanů. Po druhé světové válce byla budova znárodněna a z rozhodnutí prezidenta Aleksandara Vučiće byla vrácena české komunitě v Bělehradě a z prostředků Republiky Srbsko zrekonstruována.
Orgány Republiky Srbsko, Autonomní provincie Vojvodina a místní samosprávné celky, ve kterých žijí příslušníci české národnostní komunity, budou i nadále obětavě pracovat na zajištění předpokladů pro to, aby Češi, ale i všechny ostatní národnostní menšiny v Republice Srbsko pokračovaly v rozvoji svých národních institucí a lepším životě členů své komunity.
